|Uvodní stránka|Weblinks|Nejčtenější 15|Registrace|
Hlavní menu
Bazar strojů
Informace
IP adresa:54.81.6.121
Datum:19. 10. 2017
Čas:09:16
Svátek má:Michaela
Strojírenská teorie III.díl - Kinematické mechanismy
Vydáno dne 09. 04. 2005 (23348 přečtení)

Šroubový mechanismus
Je vytvořen pohybovým šroubem a maticí a používá se k transformaci točivého nebo šroubovitého pohybu na posuvný a naopak. Šroubu a matice se používá tehdy, když je rychlost posuvného pohybu poměrně malá a kdy se s výhodou užije velkého převodu, např. u vodicích šroubů soustruhů, u vřeten lisů, ventilů, šroubových zvedáků a stahováků. Vyskytují se dva základní druhy uspořádání šroubového mechanismu


šroub se otáčí a matice je proti otáčení zajištěna
šroub je zajištěn proti otáčení a otáčí se matice

Poněvadž se šroub dá velmi přesně vyrobit, používá se tohoto mechanismu pro transformaci pohybu tam, kde je třeba, aby relativní posuv mezi nástrojem a obrobkem byl v přesném vztahu k otáčení nástroje nebo obrobku, např. při řezání závitů, při výrobě ozubení odvalovacím způsobem apod. U pohybových šroub ůse přednostně používá lichoběžníkový rovnoramenný závit. U mechanismů vyžadujících samosvornost jsou závity jednochodé, u ostatních převážně vícechodé pro zvýšení účinnosti.
Typické použití šroubového mechanismu je v konstrukci vřetena ručního lisu, nebo u vedení v obráběcích centrech. Další oblastí použití jsou měřidla, regulátory apod.

Účinnost šroubových mechanismů je možno podstatně zvýšit z běžných 30 až 50 % na 90 až 93 % u konstrukce šroubového mechanismu s valivými tělísky. Tento šroubový mechanismus má mezi pohybový šroub a matici vložena valivá tělíska (nejčastěji kuličky) tak, aby nastalo valivé tření.

Výstředníkový mechanismus
Výstředníkový mechanismus se používá k přeměně otáčivého pohybu na přímočarý posuvný vratný pohyb s krátkým zdvihem. Výroba klikového mecha-chanismu pro tyto hodnoty zdvihu by byla obtížná a neekonomická. Na hnacím hřídeli je naklínován Výstředníkový kotouč. Na kotouči je upevněna dvoudílná objímka spojená s výstředníkovou tyčí s okem pro spojení s poháněným členem, který vykonává vratný pomocný pohyb.
Výstředníkový kotouč bývá zpravidla kovaný z oceli nebo též litinový. Dvoudílná objímka bývá z litiny nebo oceli na odlitky, pro úsporu hmotnosti se též používá kovaná. Potom však musí být vylita kompozici nebo opatřena bronzovým pouzdrem. Výstředníkové tyče bývají zpravidla kované z oceli. Třecí plochy výstředníků je nutno mazat olejem, což musí být při konstrukci výstředníků zajištěno.

Celý mechanismus musí být přesně vyroben, zejména je důležité, aby pracoval celý v jedné rovině. Součásti konající vratný nebo kývavý pohyb musí mít v kloubech malou vůli, aby nenastávaly v úvratích přídavné rázy, které by mechanismus předčasně poškodily.

Vačkový mechanismus
Vačkové mechanismy jsou rovinné nebo prostorové křivkové mechanismy skládající se ze tří členů. Křivkový člen je proveden jako vačka, tj. nekruhový kotouč s profilem odpovídajícím předem naprogramovanému průběhu koncového členu mechanismu. Místo vačky může být použit kotouč s tvarovou člení drážkou nebo pravítko s křivkovým profilem; u prostorových mechanismů je vhodná např. válcová vačka (buben) s drážkovým vedením kladky.
Uvedené mechanismy bud převádějí rotační pohyb na pohyb vratný posuvný či kývavý, nebo vytvářejí převod mezi dvěma posuvnými pohyby, zejména tam, kde se má rychlost pohybu hnaného členu během pohybu měnit a kde se má opakovat pohyb o stejném zdvihu. Funkce vačky spočívá v tom, že může programově řídit požadovaný pohyb hnaného členu. Této funkce vačkového mechanismu se využívá např. v polygrafických, textilních a balicích strojích.
Vačky jsou vhodně využívány v konstrukci různých kopírovacích obráběcích strojů k řízení pohybu nástroje při soustružení různých tvarových součástí. Křivkové soustružnické automaty používané v sériové výrobě mají ústrojí, která udělují jednotlivým nástrojům požadované pohyby v pořadí daném pořadím operací technologického postupu; základem těchto ústrojí jsou většinou vačky. Podstatou ventilového rozvodu u spalovacich motorů je rovněž vačkový mechanismus, který řídí pohyb ventilů.

Výhodou vačkových mechanismů je snadné dodržení požadovaného zákona pohybu hnaného členu a snadná zaměnitelnost jeho pohybové závislosti, velikosti zdvihu i časů pohybů pouhou výměnou vačky.
Nevýhodou je poměrně obtížná výroba vačky vzhledem k nepravidelné zakřivené obrysové ploše. Při provozu mechanismu dochází k rychlému opotřebení ve stykových plochách zdvihátka s vačkou, neboť je zde velký tlak. Tento nepříznivý vliv se zmenší použitím kladky jako vloženého členu. Působení setrvačné hmoty členů mechanismu vyžaduje zajištění stálého styku zdvihátka s vačkou buď drážkovými vačkami s vedením, nebo silovým stykem zpravidla působením pružiny.
Dodržení předepsané vůle v mechanismu vyžaduje občasné seřizování.
Druhy vačkových mechanismů
Nejrozšířenější jsou rovinné vačkové mechanismy, ačkoli i prostorové mechanismy, zejména s válcovou vačkou, jsou velmi časté jako řídicí ústrojí u různých automatických strojů.
Rovinný vačkový mechanismus se rozděluje podle charakteru pohybu hnaného a hnacího členu, který může být otáčivý, posuvný nebo obecný (složený). Geometrický tvar křivkového hnacího členu určuje relativní pohyb hnaného členu proti spojovacímu členu.
Hnaný člen je tzv. kulisa (klika) spojená se spojovacím členem otočným kloubem, nebo smýkadlo či zdvihátko se spojovacím kloubem posuvným. Dotyková část hnaného členu může mít tvar hrotu, břitu, válcové nebo kulové hlavy, klouzátka s pozitivním nebo negativním zakřivením nebo bez zakřivení. Hrot, břit nebo kulová hlava se vzhledem k nepříznivým tlakovým poměrům používají jen při malých rychlostech a silách. Ke zmenšení prokluzování se válcová hlava a kluzátko nahrazují kladkou.

Kulisový mechanismus
Základním znakem kulisových mechanismů je hranolovité vodicí těleso — kulisa, v níž je posuvně veden čtyřhran — kámen. Tímto mechanismem se podobně jako klikovým mechanismem přeměňuje otáčivý pohyb na posuvný.
Výhodou kulisových mechanismů je jejich jednoduchost. Pohyb smýkadla (pomocné kulisy) je rovnoměrnější než u zařízení poháněných klikovým mechanismem. Rychlost smýkadla při zdvihu naprázdno (např. pohyb nástroje z řezu) je větší než rychlost pracovního zdvihu (nástroj do řezu), délka zdvihu smýkadla je snadno seřiditelná a měnitelná.
Nevýhodou je omezené použití kulisových mechanismů pro přenos menších sil, neboť opotřebení a mechanické ztráty jsou podstatně větší než u klikových mechanismů.
Kulisové mechanismy jsou hlavním pohybovým orgánem vodorovných obrážeček, u nichž zajišťují pohyb řezného nástroje do řezu a z řezu.



[Akt. známka: 2,07] 1 2 3 4 5

( Celý článek | Autor: Jaromír Valouch | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek )

Kalendář
<<  Říjen  >>
PoÚtStČtSoNe
       1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31      
Počasí

Copyright (c)2004 KOVOTECH VALOUCH, Valouch Jaromír, Hradecká 327, 569 02 Březová nad Svitavou
Tento web využívá jádra phpRS - redakčního systému.